Samozřejmě všechno hezké musí jednou skončit a tak se po určité době i moje kariérní pauza chýlila k závěru. Po roce cestování, následného stěhování do Španělska, studentského života na jazykové škole, hledání bydlení v Madridu a zařizování formalit na španělských úřadech jsem od listopadu 2012 začal hledat práci. V zemi zmítané krizí s nezaměstnaností přes 25% to byl trochu oříšek. Ale stavěl jsem na svých konkurenčních výhodách, což byla zajímavá praxe a znalost cizích jazyků. Nicméně i s ohledem na španělskou mentalitu všechno trvá spoustu času. Takže když se přes internetový portál (nejpoužívanějším webem, kde najít práci ve Španělsku, je Infojobs) zapíšete na nějakou pozici, trvá zpravidla mnoho týdnů, než…
-
-
Můj první den v práci ve Španělsku
V březnu roku 2013 mi zavolala moje budoucí šéfka spolu s jejím nadřízeným, aby mi sdělili, že jsem prošel výběrovým řízením. Jupííí!!! Řekli mi, že nástup je možný za 10 dní a zároveň dodali, abych si těch následujících 10 dní pořádně užil a nabral síly, protože je prý budu potřebovat. Po takové zprávě jsme narychlo naplánovali několikadenní výlet do Andalusie se zastávkami v Málaze, Granadě, Marbelle a na Gibraltaru. Nebyl to asi úplně nejlepší nápad procházet se bosýma nohama ve studeném moři na břehu Málagy, protože jsem se vrátil do Madridu s virózou. Ale stihnul jsem se naštěstí jen tak tak dát dokupy na můj první den v práci ve…
-
Příběh o hledání práce ve Španělsku – 3. díl
Z minulého dílu víte, že jsem od Kristýnky a Lucie získal kontakt na HR manažerku velké mezinárodní IT společnosti. Oslovil jsem ji takovým tím klasicky přemotivovaným mailem – něco ve stylu umírám touhou pracovat pro tak báječnou společnost. Pochopitelně jsem o ní nic moc nevěděl, ale nikoho asi nezaujme strohá zpráva, že prostě zoufale hledám práci, aby bylo na nájem! Přesně jak jsem očekával, dlouho se nic nedělo. Pak se mi ozvala Kristýnka, že se vypsala jedna pozice stážisty, tak ať na to mrknu. Okamžitě jsem se na ní přihlásil a pak se zase dlouho nic nedělo. Po nějakém čase se mi ozvala slečna z HR, že by si potřebovala…
-
Příběh o hledání práce ve Španělsku – 2. díl
Jak už jsem popsal v předchozím díle, situace s hledáním práce ve Španělsku nevypadala nijak příznivě. Takže když mi jedno odpoledne zazvonil telefon a na displeji se objevilo neznámé číslo, svitla jistá naděje! Hovor jsem profesionálně přijmul obvyklou frází “dígame”, což je něco jako české prosím nebo haló. Poté co si paní na druhé straně telefonu ověřila, že mluví se správnou osobou, následovala velmi rychlá smršť španělských slov. Moc jsem se nechytal a tak jsem se zeptal, jestli mi to může zopakovat. Asi si myslela, že pokud zopakuje to samé při stejné rychlosti jen víc nahlas, že to pomůže. Nepomohlo! Ale povedlo se mi zachytit název firmy, ze které volala,…
-
Příběh o hledání práce ve Španělsku – 1. díl
Tento příběh se začal psát v roce 2012. Tedy v době, kdy jižní Evropa intenzívně prožívala následky finanční krize. V království pod Pyrenejemi se to projevovalo prasknutím realitní bubliny, výraznými škrty ve veřejných výdajích a především obrovskou nezaměstnaností. To znamená, že hledání práce ve Španělsku za těchto podmínek se od začátku jevilo jako hooodně obtížné. Přidejte k tomu omezenou znalost španělštiny a status cizince z východní Evropy a snadno pochopíte jaká reálná očekávání jsme asi mohli mít. Mission impossible! Ale s tímto rizikem jsme se do toho rozhodli jít a tak nezbývalo než zkusit zabojovat. Navíc jsme zůstali nohama na zemi a měli jsme v hlavě záložní plán se po…
-
První silvestr v Madridu aneb hroznové víno v hlavní roli
Blížil se konec roku 2012 a my jsme měli před sebou zásadní otázku: Jak strávit první silvestr v Madridu? Nedá se říct, že bychom byli ti největší fanoušci novoročních oslav, takže jsme ani tentokrát nic dopředu neplánovali. Jenže když žijete v nové zemi sotva pět měsíců, tak se blížící přelom roku stává nějak víc atraktivnější událostí. Takže když se nás kamarád Gimmy zeptal, jestli se nechceme přidat a jít s ním a pár lidmi oslavit Silvestr tím pravým madridským způsobem, odpověď byla naprosto jasná! Doladili jsme detaily v kolik a kde se potkáme a pak následovalo pár praktických rad: „Neberte si s sebou nic ve skle! Jo a nezapomeňte si…
-
O studiu španělštiny vypráví španělský ptáček
Jaké to je začínat ve Španělsku s téměř nulovou znalostí španělštiny? Jaké jsou návraty do školních lavic? Jak probíhají intenzivní kurzy španělštiny a mnohem víc vypráví španělský ptáček.
-
STK ve Španělsku
Jakmile jsme vyřídli složité poplatky pro přihlášení auta ve Španělsku, vrátili jsme se k dlouhému seznamu obdrženému na španělském dopravním inspektorátu a plnili jeden krok za druhým. A bylo jich požehnaně. Jedním z těch náročnějších bylo absolvování STK ve Španělsku (zde “ITV”, což znamená “inspección técnica de vehículos”). Povzbuzeni dvěma měsíci intenzivních kurzů v jazykovce jsme se cítili příjemně naladěni vyrazit do terénu a ukázat všem, jak náramně zvládáme komunikaci ve španělštině. A na vlastní kůži jsme pocítíli, co znamená ono “pýcha předchází pád”. Už si nepamatuju proč, ale zřejmě abychom si to společně užili, jsme na STK ve Španělsku vyrazili oba. A výlet se velice rychle proměnil v noční…
-
Přihlášení auta ve Španělsku
Jak známo, vyřešíš-li úspěšně jeden problém, vygeneruje to minimálně další problém k řešení. Jakmile jsme se úspěšně přihlásili k pobytu na nové adrese, vyřídili jsme si také parkovací kartu pro rezidenty. Ale ejhle, paní úřednici se nepozdávala naše česká SPZka a prohlásila, že nám může udělit rezidenční parkovací kartu pouze na jeden měsíc a během té doby musíme absolvovat přihlášení auta ve Španělsku. Inu proč ne, stejně jsme s tímto úkonem počítali, protože po celé EU platí víceméně známé pravidlo 6 měsíců, po kterých tato povinnost tak jako tak nastane. Odebral jsem se tedy na Oficina del tráfico (obdoba našeho dopravního inspektorátu) zjistit, co je všechno potřeba. Dali mi papír…
-
Poprvé u zubaře ve Španělsku!
Hned na úvod chci říct, že se zubařů nebojím. Všechny ty vrtačky, rýpadla a ostatní „hračky“ mě nijak neděsí. A vlastně jsem nikdy nerozuměl tomu, proč někdo řekne, že má jít k zubaři a velmi se toho obává. Přesto jsem svoji první návštěvu u zubaře ve Španělsku oddaloval, co nejdéle to šlo. Asi už tušíte, že pravým důvodem byla jazyková bariéra. Pomalu se blížil den D, pilně jsem se naučil základní slovíčka týkající se stomatologie a uklidňoval jsem se představou, že většinu času budu stejně sedět na zubařském křesle s pusou otevřenou dokořán a očima zabodnutýma do stropu. Maximálně při tom vydám sem tam nějaký ten záhadný zvuk „ehaaaa“ anebo…
