O tomto svátku jsme už psali zde. Nicméně tento článek by měl přiblížit zvláštnosti z historie Fallas ve Španělsku.
Fallas jsou svátkem ohně, barev, zvuků, oslav, gastronomie, krojů, umění a spousty emocí v tom, jak je valencijští prožívají.
Původ tohoto svátku není jasně doložen. Nejznámějším odkazem jsou prastaré oslavy svatého Josefa (19. březen), patrona místních truhlářů. Nejdřív se u vchodů do truhlářství na tento svátek pálily zbytky materiálu, později se jim už dávala forma postaviček nebo přímo určitých scén. To byli předchůdci dnešních “ninots” a “fallas”, tedy typických soch spojených s touto tradicí.
Jiným vysvětlením původu Fallas ve Španělsku je stará tradice házení slaměného panáka do hořící hranice, která je známá v řadě evropských zemí a ve Valencii byla oblíbená v 19. století jako součást doby půstu, kdy se na okna a balkóny zavěšovali groteskní panáci.
Další možností vzniku této tradice jsou oslavy rovnodennosti a slunovratu, kdy bylo zvykem zapalovat hranice dříví.
Ať už Fallas ve Španělsku vznikly jakkoliv, tím, co je spojuje, je jistá magie. Když člověk objevil oheň, je to dodnes často označováno za něco magického, blízkého bohům. Jde o element, který nesloužil pouze jako ochrana před zimou nebo jako prostředek na přípravu jídla. Už naši prapředkové věřili, že jde o element, který je přibližoval bohům a zároveň je chránil před tím, čeho se lidstvo odjakživa bálo, a to temnoty. Stejně tak jako slunce je oheň symbolem něčeho, co nás chrání před zlem.
