Ke svátkům Fallas neodmyslitelně patří “fallera mayor”. Jde o osobu, která je zvolena všemi spolky, aby se stala ambasadorkou těchto svátků na příští rok. Jde o velice prestižní pozici a my se podíváme trochu do její historie. I když neměla prvenství, mezi nejslavnější neoficiální falleras mayor patří Doña Pepita Samper Bono. Tato dáma původem z Valencie se stala v roce 1929 Miss España a byla jmenována královnou Valencie. Opravdu první fallerou mayor se stala v roce 1931 na základě vyhlášení v zahradách “Jardines del Real de Valencia” Ángeles Algarra. Tenkrát ještě ale její role nebyla definovaná tak, jak ji známe dnes. Možná i proto je za tu opravdu první falleru…
-
-
Zvláštnosti z historie Fallas ve Španělsku – díl 4.
Svátky Fallas zpočátku trvaly jen 2 dny. Valencijští si je ale zamilovali natolik, že začali přemýšlet, jak tyto svátky obohatit, rozšířit a dát jim větší důležitost. Proto v roce 1932 vyhlásili něco jako anketu a lidé mohli posílat návrhy a nápady, jak Fallas vylepšit. Město také chtělo využít potenciálu speciálního vlaku “tren fallero” (psali jsme tady), kterým na svátky jezdily zástupy návštěvníků převážně z Madridu. Nemohlo riskovat, že kvůli pouze dvoudenním oslavám Madriďany přejde chuť se sem trmácet. Rok 1932 byl výjimečný také tím, že poprvé v historii byly zvoleny dvě “falleras mayor” (o funkci ambasadorek svátků jsme psali například zde). I když tenkrát se jim ještě tak neříkalo. Označení…
-
Zvláštnosti z historie Fallas ve Španělsku – díl 3.
O španělské tradici Fallas by se určitě dala napsat vědecká studie. My o nich psali mimo jiné v tomto článku a nyní bychom se chtěli zaměřit na zajímavosti s nimi spojené. Ať už se to někomu líbí, nebo ne, Fallas jsou spojené se speciálními býčími zápasy. Ty první se konaly na svatého Josefa 19. září 1921 a šlo o tzv. “Festejo de toros de Fallas”. O všem samozřejmě psaly místní noviny “El Pueblo”. Mimochodem tento deník založil slavný valencijský rodák Vicente Blasco Ibáñez. Nejstarší plakát týkající se Fallas je z roku 1929. Už rok na to radnice vyhlásila soutěž o nejlepší plakát, která se pořádá dodnes. Ty nejpovedenější plakáty jsou…
-
Zvláštnosti z historie Fallas ve Španělsku – díl 2.
Fallas je tradice, která neodmyslitelně patří k Valencii. Více jsme o ní psali v tomto článku. Pojďme se ale podívat, ze kdy pocházejí první záznamy a dokumenty o Fallas. Nejstarší tištěný dokument o Fallas pochází z roku 1784, kdy už byly tyto svátky poměrně ustálené. Píše se o nich ve starém dokumentu “Ocios entretenidos”, který objevil známý valencijský badatel Rafael Solaz. Jde o spis místní samosprávy, kterým bylo regulováno umístění jednotlivých monumentů Fallas, aby bylo možné předcházet požárům. Přesto se v něm ještě nepoužívá výraz “ninots”. První obrazový dokument spojený s touto tradicí je grafika, která byla součástí astrologického a lunárního kalendáře valencijského království z roku 1860. Vyobrazený výjev měl…
-
Zvláštnosti z historie Fallas ve Španělsku – díl 1.
O tomto svátku jsme už psali zde. Nicméně tento článek by měl přiblížit zvláštnosti z historie Fallas ve Španělsku. Fallas jsou svátkem ohně, barev, zvuků, oslav, gastronomie, krojů, umění a spousty emocí v tom, jak je valencijští prožívají. Původ tohoto svátku není jasně doložen. Nejznámějším odkazem jsou prastaré oslavy svatého Josefa (19. březen), patrona místních truhlářů. Nejdřív se u vchodů do truhlářství na tento svátek pálily zbytky materiálu, později se jim už dávala forma postaviček nebo přímo určitých scén. To byli předchůdci dnešních “ninots” a “fallas”, tedy typických soch spojených s touto tradicí. Jiným vysvětlením původu Fallas ve Španělsku je stará tradice házení slaměného panáka do hořící hranice, která je…
-
První transexuální fallera mayor
Největší valencijský svátek Fallas se blíží a letos přináší další novinku. Lía Sánchez Carballo je první transsexuální ženou, která se stala fallerou mayor (podrobně jsme o této tradici psali tady). Za svou představitelku si ji zvolil spolek Manuel Candela – Avenida del Puerto. Dostalo se jí od něj velké bezpodmínečné podpory. Ostatně stáli při ní i před 3 lety, tedy v době, kdy procházela tranzicí. I ona je jako řada valencijských členkou svého spolku fallerů už od dětství. Ve valencijské oblasti je běžné, že celé rodiny touto tradicí žijí a děti v těch spolcích vlastně vyrůstají. Mladá stylistka (24 let) svou roli přijala s velkou pokorou a za cíl si…
-
Valencijský panquemao
Panquemao (nebo také “panquemado”) je oblíbenou velikonoční sladkostí ve valencijské oblasti. Valencijským ale tak chutná, že si ho rádi dopřávají kdykoliv během roku, takže nechybí v žádné pekárně. Překlad názvu “panquemado” je doslova “spálený chléb”. Tento místní bochánek si ho vysloužil díky tomu, že je zvykem péct ho hodně, až má tmavou kůrku. O tom, že má panquemao velkou tradici, svědčí už i to, že ho najdeme už ve slovnících z roku 1764. Legenda ale praví, že se panquemao objevil už v epoše, kdy byl valencijský region okupovaný muslimy. V té době dcera vládce trpěla nechutenstvím a chřadla, ten ji tedy poslal na statek, kde žila velmi stará kořenářka jménem…
-
Španělské kastaněty
Španělské kastaněty (“castañuelas” nebo také “palillos), tradiční perkusní hudební nástroje, mají původ hluboko zakořeněný ve španělské kultuře a staly se ikonickým prvkem španělské hudby a tance. Historie španělských kastanět sahá 3000 let zpátky až do starověku. Vyráběly se z mušlí a do Španělska je pravděpodobně přivezli Féničané. Prehistorické kastaněty byly objeveny i při vykopávkách v Egyptě, kde byly ve své době používány k ochraně před kouzly. Používání kastanět ve Španělsku se rozšířilo zejména během období renesance a baroka, kdy se staly oblíbeným doprovodným nástrojem pro flamenkový tanec a další tradiční španělské tance. V průběhu času získaly kastaněty širokou popularitu a staly se nedílnou součástí španělských lidových slavností a festivalů. Jejich…
-
Tradice šafránu ve Španělsku
Tradice šafránu ve Španělsku má své místo už po staletí. Za šafránový ráj je možné považovat městečko Consuegra v regionu města Toledo v autonomní oblasti Castilla-La Macha (o větrných mlýnech z Consuegry jsme psali zde). Celé jeho okolí se vždy na konci října zbarví do fialova, což je typická barva šafránového květu. Tradice šafránu ve Španělsku spočívá jak v jeho sběru, tak v procesu vytrhávání tyčinek z květů i pražení. Dodnes jde o čistě manuální činnost, která je většinou doménou žen a dědí se z generace na generaci. K získání jednoho kilogramu šafránu je potřeba až 250.000 květů. Společenský, ekonomický i kulturní význam této tradice se odráží ve slavnostech šafránové…
-
Dýňové koblihy – pochoutka z Valencie
Dýňové koblihy (“buñuelos de calabaza”) jsou velmi oblíbenou pochoutkou z Valencie. Místní dokonce říkají, že jde o sladkost, na kterou máte prostě vždycky chuť (“un dulce que siempre apetece”). Zvlášť během velkých svátků, jako jsou třeba Fallas (více zde), Velikonoce (viz tento článek), Dušičky nebo Vánoce (více tady), nemohou dýňové koblihy chybět na žádném stole. Jde o tradiční a velmi oblíbenou valencijskou sladkost. Ve středomořské kuchyni jsou koblihy od pradávna velmi rozšířené a jejich základ se nijak neliší od těch českých. Těstu na bázi mouky se dá určitý tvar a osmaží se na oleji. Ve Valencii ale dostávají ještě dýňový dotek, obzvlášť v době, kdy je dýňová sezóna. Koblihy údajně…
