Tento příběh se začal psát v roce 2012. Tedy v době, kdy jižní Evropa intenzívně prožívala následky finanční krize. V království pod Pyrenejemi se to projevovalo prasknutím realitní bubliny, výraznými škrty ve veřejných výdajích a především obrovskou nezaměstnaností. To znamená, že hledání práce ve Španělsku za těchto podmínek se od začátku jevilo jako hooodně obtížné. Přidejte k tomu omezenou znalost španělštiny a status cizince z východní Evropy a snadno pochopíte jaká reálná očekávání jsme asi mohli mít. Mission impossible! Ale s tímto rizikem jsme se do toho rozhodli jít a tak nezbývalo než zkusit zabojovat. Navíc jsme zůstali nohama na zemi a měli jsme v hlavě záložní plán se po roce či dvou vrátit, pokud by se nepodařilo žádnou práci najít. A tou prací bylo myšleno cokoliv, klidně i mytí nádobí. Každý musí nějak začít, ne?
A tak jsme se vrhli do intenzívního hledání. Asi nejlepší web na hledání práce ve Španělsku se jmenuje Infojobs. Je to celkem přehledný web, kde se dají nabídky práce filtrovat podle různých kriterií např. region, obor, typ vzdělání, délka praxe a podobně. Případně lze hledat podle klíčového slova, a to byl i náš případ! Zkusili jsme vsadit na znalost cizích jazyků, protože jak jsme si po několika měsících v Madridu zažili na vlastní kůži, angličtina tu nebyla tak běžnou věcí. Zkoušeli jsme zadávat různá klíčová slova jako například english, inglés, czech, checo, german, alemán, abychom našli nabídky práce, které vyžadují jazyky. A skutečně jsme nacházeli! “Jupí, možná to nebude tak hrozné, jak jsme si původně mysleli,” říkali jsme si.
Než jsme se mohli ucházet o konkrétní nabídku práce, museli jsme se na webu zdarma zaregistrovat a vyplnit údaje o sobě. Když jsme se na daný inzerát natěšeně přihlásili, zažili jsme šok. Infojobs totiž ukazuje kolik lidí se také uchází o danou pozici. Nebylo to vůbec nic příjemného spatřit hlášku “dalších 1.128 lidí se uchází o tuto pozici”. Za takové konkurence jsme se zase rychle vrátili nohama na zem. Je to celkem zoufalá situace, když se přihlásíte na cca 30 inzerátů týdně a nikdo se vám neozve. Jasně, nemohli jsme očekávat, že budou personalisté odepisovat všem 1.128 uchazečům, to by potom nedělali nic jiného. A proto nezbývalo, než pokoušet štěstí dál. A tak se nám pracovní náplní stalo odpovídání na všemožné inzeráty (včetně těch, u kterých jsme nesplňovali úplně všechny požadavky) a také spamování mezinárodních firem, kterým jsme se vnucovali se svými životopisy.
Ještě bych chtěl doplnit jeden praktický postřeh. Celkem dost inzerátů uvádí i orientační mzdu, která se ve Španělsku vyjadřuje zpravidla v roční výši a nikoliv za měsíc, jak jsme zvyklí z Čech.
Další zážitky s hledáním práce ve Španělsku zase příště.
