Valencijská pochoutka titaina pochází ze čtvrti Cabanyal-Canyamelar (píšeme o ní tady) a patří mezi místní typická velikonoční jídla. Dnes si ji ale můžete dát v kteroukoliv roční dobu v řadě restaurací v této přímořské čtvrti (o restauracích v Cabanyalu píšeme zde, najdete tam i ty, kde jsme titainu ochutnali). Pokud se mluví o čtvrti Cabanyal-Canyamelar, často se říká, že voní po moři a chutná po titaině (“huele a mar y sabe a titaina”). Zralá rajčata, pečená červená a zelená paprika, tuňák (používá se šťavnatá tučnější část z břicha/boku ryby, tzv. “tonyina de sorra”), česnek, olivový olej, špetka soli a cukru a hrst piniových oříšků, to jsou ingredience této husté omáčky. …
-
-
Cabanyal na drink
Pokud budete na dovolené ve Valencii, určitě neminete čtvrť Cabanyal, která se nachází u městské pláže (psali jsme o ní v tomto článku o valencijských čtvrtích). Tady jsme psali o restauracích, kam můžete vyrazit za dobrým jídlem. Protože zde žijeme, objevujeme i místa, kam zajít ve čtvrti Cabanyal na drink a postupně je sem budeme přidávat. 💡 Kliknutím na loga míst se přemístíte rovnou na mapu. Naše hodnocení: 💙💙💙💙💙 La Fábrica de Hielo je gastronomický prostor v industriálním stylu hned v první linii u městské pláže. Sami se prezentují jako nezávislý kreativní prostor, který je místem, kde se potkávají různé umělecké styly s cílem přinést novou perspektivu do kulturní a…
-
Dýňové koblihy – pochoutka z Valencie
Dýňové koblihy (“buñuelos de calabaza”) jsou velmi oblíbenou pochoutkou z Valencie. Místní dokonce říkají, že jde o sladkost, na kterou máte prostě vždycky chuť (“un dulce que siempre apetece”). Zvlášť během velkých svátků, jako jsou třeba Fallas (více zde), Velikonoce (viz tento článek), Dušičky nebo Vánoce (více tady), nemohou dýňové koblihy chybět na žádném stole. Jde o tradiční a velmi oblíbenou valencijskou sladkost. Ve středomořské kuchyni jsou koblihy od pradávna velmi rozšířené a jejich základ se nijak neliší od těch českých. Těstu na bázi mouky se dá určitý tvar a osmaží se na oleji. Ve Valencii ale dostávají ještě dýňový dotek, obzvlášť v době, kdy je dýňová sezóna. Koblihy údajně…
-
Denní menu ve Španělsku zavedl Franco
Určitě jste si už někdy dali polední nebo přesněji denní menu ve Španělsku (“menú del día”, v podstatě “nabídka dne” v restauraci). Za průměrnou cenu 10-15 EUR si můžete vychutnat první chod (“primer plato”), hlavní jídlo/druhý chod (“segundo plato”), k tomu kousek bagety, nápoj a dezert (“postre”), nebo místo něj kávu. Málokdo ale ví, že za všechno může diktátor Franco. V 60. letech 20. století bylo totiž Ministerstvem informací a cestovního ruchu ve Španělsku na základě zákona zavedeno tzv. turistické menu (“menú turístico”). Jeho cílem bylo přilákat méně movité zahraniční návštěvníky, a to ve velkém měřítku. A fungovalo to. Příliv turistů vzrostl z 2,9 milionů v roce 1959 na 11,1…
-
Pintxo ve Španělsku
Pintxo ve Španělsku je baskický výraz pro místní chuťovky (španělsky “pincho”, čti [pinčo]). Jde o krajíčky španělské bagety, na kterých je naaranžována malá porce jídla. V podstatě jde o obdobu našich chlebíčků, i když pintxos jsou poměrně menší. Pintxo ve Španělsku svůj název získalo tak, že se jídlo tradičně ke krajíčku připevňovalo pomocí párátka. A protože “pinchar” znamená mimo jiné “napíchnout”, “pincho” bylo na světě. Možná vás v této souvislosti spíš napadnou naše české jednohubky, ale ty jsou zas výrazně menší. Zároveň rohlík ve Španělsku opravdu neseženete. Na rozdíl od známějších tapas, které se ve Španělsku zpravidla podávají k pivu nebo vínu zdarma, pintxos je nutné si objednat zvlášť a…
-
Tradiční paella obsahovala krysu
Věděli jste, že tradiční paella obsahovala krysu? Alespoň ve španělštině se onen hlodavec nazývá “rata de marjal”, což v doslovném překladu znamená “krysa z mokřin”. Český název tohoto hlodavce má více podob, kromě vodní krysy se také například setkáme s označením hraboš vodní nebo hryzec vodní. Dnes patří vodní krysa mezi chráněné druhy, a proto ji už v paelle nenajdete. Jestli nějaké téma ve Valencii vyvolává velké debaty, tak je to právě paella. Jakoby každý obyvatel této oblasti měl svůj vlastní názor na to, co do paelly patří a co naopak v žádném případě ne. A pokud se místní doslechnou, v jakých různých obměnách se paella připravuje v zahraničí, často…
-
Svatojánský chléb – černé zlato z Valencie
Svatojánský chléb (jinak také karob, španělsky “algarroba”) je plodem rohovníku obecného a pro jeho vlastnosti a především cenu se mu také říká černé zlato z Valencie, kde se nachází největší pěstitelská oblast svatojánského chleba ve Španělsku. Název stromu pochází z perštiny a právě z oblasti jihozápadní Asie se rozšířil nejdříve do východního Středomoří (Sýrie a Turecko) a následně díky Arabům přes území severní Afriky i do Španělska a prostřednictvím starých Řeků do Řecka a Itálie. Název plodu vzešel z některých biblických překladů, podle kterých se jím živil Jan Křtitel během svého pobytu v Judské poušti. Svatojánský chléb má tvar lusku, je tmavě hnědý a měří kolem 5 až 8 centimetrů.…
-
Španělský olivový olej je výjimečný. Víte čím?
Pokud máte v kuchyni láhev olivového oleje, je velká pravděpodobnost, že ten váš byl vyroben ve Španělsku. Některé statistiky totiž udávají, že španělský olivový olej tvoří přibližně polovinu světové produkce olivového oleje. Stejně tak náleží Španělsku světové prvenství v objemu vypěstováných oliv. Již od pradávna byl olivovník považován za symbol prestiže a hodnoty. V tehdejších olympijských hrách nesoutěžili sportovci o medaile z cenných kovů ale o věnce uvité z proutků divokých olivovníků či vavřínu. Homér nazval olivový olej ‘tekutým zlatem‘ a řecký lékař Hippocratés, který pronesl větu „Jsme to, co jíme.“, ho údajně označil za velký lék. Španělský olivový olej je celosvětově vyhlášený a průběžně sbírá mnohá ocenění z různých koutů světa. Čím je ale tak…
-
Španělský vynález Chupa Chups
Patrně všichni známe lízátka Chupa Chups. Málokdo ale ví, že slavná značka je španělského původu a že logo navrhl jeden z nejslavnějších španělský malířů všech dob. Pojďme se na španělský vynález Chupa Chups podívat trochu blíž. Psal se rok 1950, když se Enric Bernat rozhodl pokračovat v rodinné cukrářské tradici a už ve svých 26 letech založil společnost, která začala vyrábět mandle v cukru. Během několika let rozšířil svou činnost i o produkty z jablek. V roce 1958 nechal jednu francouzskou poradenskou společnost vypracovat studii ohledně zvyků v konzumaci bonbónů. Podle studie 67% spotřebitelů bylo mladších 16 let a největším problémem konzumace bonbónů bylo, že si děti při manipulaci s…
-
Španělská fideuá – pochoutka z oblasti Gandía
Španělská fideuá (valencijsky “fideuada” nebo hovorově “fideuà”) je pokrm pocházející z oblasti Gandía a velmi se způsobem přípravy podobá paelle (o ní jsme psali zde). Fideuá vznikla v podstatě náhodou, když Gabriel Rodríguez Pastor, kuchař na rybářské lodi Santa Isabel v přístavu Gandía, změnil typický recept na paellu tak, že zaměnil rýži za nudličky. Důvodem bylo, že kapitán lodi tak miloval klasickou paellu, že kolikrát na jeho posádku nezbylo. Fideuá už mu tolik nechutnala a posádka se tak mohla vydatně najíst. Tento kulinářský nápad se okamžitě rozšířil po restauracích v Gandíi a získal si postupně velkou popularitu. Španělská fideuá obsahuje následující ingredience: těstovinové nudličky (tenké nebo silnější) rybí vývar (tzv.…
