• O životě

    3 měsíce v Brazílii – díl 9.

    Rozhodl jsem se vyzkoušet veřejná kola. Nažhavil jsem aplikaci v mobilu a ta mi ukázala, že v mém okolí je pár volných kol k dispozici. Hned na první stanici jsem zjistil, že tam sice jsou 2 kola, ale aplikace „viděla“ jenom jedno, a to mi z nějakého důvodu nepovolila použít. Nevadí, řekl jsem si a šel jsem na vzdálenější stanici, kde jich mělo být 5 k dispozici. Když jsem tam dorazil, zajásal jsem, protože tam bylo skutečně 5 kol ve stojanech. Zalogoval jsem se do aplikace a zjistil jsem, že tato stanice se mezitím stala dočasně offline a nebylo možné použít žádné kolo. Začal jsem pochybovat o funkčnosti celého systému, ale ještě jsem se podíval…

  • O životě

    3 měsíce v Brazílii – díl 8.

    Už jsem si myslel, že jsem po téměř 2 pracovních týdnech tady perfektně rozkoukanej a že už zkrátka vím, jak to v kanceláři chodí, a nic mě nepřekvapí – OMYL. Ráno jsem přišel do práce a naše recepční na mě vychrlila něco portugalsky. Po 8 hodinách spánku, ranním fitku a opravdu bohaté snídani jsem měl dobrou náladu, takže jsem se nenechal rozhodit a zkoušel jsem komunikovat velmi improvizovanou portugalštinou. Zaslechl jsem něco o masážích, když mi recepční ukazovala na svém monitoru časový slot 15:30-16:00. Předstíral jsem, že perfektně rozumím a v hlavě jsem si pořád opakoval 15:30 a taky to, že musím co nejdřív odchytnout kolegyni z HR a ověřit…

  • O životě

    3 měsíce v Brazílii – díl 7.

    Historické centrum Sao Paula mi vzalo veškeré iluze. Veřejné stavby jako městské divadlo nebo katedrála byly v obležení lidí, kteří doslova nemají nic a jen tak leží na zemi bosí. Jasně, spousta lidí mi říkala, že v Brazíli jsou obrovské rozdíly mezi bohatými a chudými, ale že to bude až tak drsný, jsem nečekal. Tak nějak optimisticky jsem pořád doufal, že to přece nemůže být tak hrozný. Může! O to víc mi došlo, v jaké bublině si žiju ve své moderní business čtvrti, kde se staví jeden mrakodrap za druhým a potkávám hezky oblečené lidi. Do centra jsem vyrazil jednou v sobotu ráno hned po snídani a rozhodl jsem se, že už je…

  • jazykovka ve španělsku
    O životě

    3 měsíce v Brazílii – díl 6.

    Začal jsem chodit na portugalštinu. Nacpali mě do kurzu s kolegyní, kterou jsem si pojmenoval Emily, protože byla podobná postavě Emily ze seriálu Revenge. Ta moje Emily měla zhruba středně pokročilou úrověň, takže jsem se cítil dost provinile, že jsem jí brutálně pokazil její doposud privátní hodiny. Když jsem se jí žertovně omluvil, že ji musím totálně ruinovat její hodiny, protože jsem absolutní začátečník, tak reagovala celkem chladně a lehce nafoukaně. Tím pádem mi bylo naprosto jasný, že z nás kamarádi asi nebudou. Lektorka byla mladá sympatická holka, která na sebe v úvodu práskla, že je možná dyslektická, takže jsem celkem váhal, zda to, co psala na tabuli, bylo pokaždé správně napsané. Knížka,…