Přihlášení auta ve Španělsku
O životě

Přihlášení auta ve Španělsku

Jak známo, vyřešíš-li úspěšně jeden problém, vygeneruje to minimálně další problém k řešení. Jakmile jsme se úspěšně přihlásili k pobytu na nové adrese, vyřídili jsme si také parkovací kartu pro rezidenty. Ale ejhle, paní úřednici se nepozdávala naše česká SPZka a prohlásila, že nám může udělit rezidenční parkovací kartu pouze na jeden měsíc a během té doby musíme absolvovat přihlášení auta ve Španělsku.

Inu proč ne, stejně jsme s tímto úkonem počítali, protože po celé EU platí víceméně známé pravidlo 6 měsíců, po kterých tato povinnost tak jako tak nastane.

Odebral jsem se tedy na Oficina del tráfico (obdoba našeho dopravního inspektorátu) zjistit, co je všechno potřeba. Dali mi papír plný úkonů, které musím absolvovat předtím, než vůbec budu moct přijít k nim. Hlavním bodem byla ITV (naše známá STK). O té ale v jiném článku.

Mezi další povinnosti patřilo navštívit řadu úřadů a zaplatit několik různých poplatků. Jedním místem byla Agencia Tributaria (španělský finanční úřad) a měl se uhradit jakýsi “impuesto sobre determinados medios de transporte (modelo 576)”. Z různých diskuzních fór jsem vyzjistil, že zrovna tato dávka je při přihlášení auta ve Španělsku nejvyšší a pohybuje se v rozmezí 600-1.500€. Dost drahá legrace jen kvůli tomu, že se člověk rozhodl žít ve Španělsku, ale co jiného nám zbývalo. Dostavil jsem se na úřad se všemi papíry a prapodivný ošuntělý pán mi sdělil, že se mnou nemůže tuto záležitost vyřídit, že nejdřív musím jít na jiný úřad a požadovat jakýsi papír “NRC” a že poplatek bude 4.75€. Protože už byl pátek před druhou, kdy už všechny úřady zavírají, nezbylo mi než pokračovat v pondělí.

Hned po ránu jsem se vydal na úřad č. 2. Od pána z úřadu č. 1 jsem měl přesnou instrukci včetně patra, na kterém se mám hlásit. Tam na mě ale bohužel koukali, jako bych spadl z višně, vůbec netušili, co po nich můžu chtít a bezradně (nicméně velmi ochotně) mě poslali do přízemí, kde se nacházel totální labyrint přepážek. Tam jsem si vystál frontu, načež mi na přepážce sdělili, že oni v souvislosti s registrací aut pouze vybírají určitý poplatek, který se mě ale netýká, protože u mně nedochází ke změně vlastníka. Onen poplatek platí pouze lidé kupující auto z ciziny. 

Dobrá, řekl jsem si, že zřejmě pán na úřadu č. 1 nepochopil, že přihlašuji vlastní vůz, tak jsem se za ním přes celé město vydal zpátky a vysvětlil jsem mu aktuální situaci. Pán se svou prazvláštní introvertní nerudností mi řekl, že na úřadu č. 2 nemám platit onen poplatek, ale že on od nich potřebuje, aby udělali ocenění mého auta, ze kterého pak on bude vycházet při vyměření. Tentokrát jsem si pomyslel, že jsem mu v pátek asi úplně nerozuměl a byl jsem naštvaný na svou špatnou španělštinu. 

Vydal jsem se tedy zpět na úřad č. 2 s naprosto konkrétním požadavkem a znovu jsem se hlásil na patře specifikovaném pánem z úřadu č. 1. Vše začínalo nabírat znaky absurdního dramatu. Situace se opakovala jen s tou obměnou, že mě poslali za nějakou konkrétní úřednicí, která by teoreticky mohla tušit, co po nich chci, ale znovu jsem skončil v přízemí v té stejné frontě, která ovšem mezitím nabyla na objemu, protože v tuto dobu už byli i ti nejlínější Španělé na nohou. Trpělivě jsem si ji vystál, což byl ale poslední záblesk mé trpělivosti onen den. Paní na přepážce měla ten důvěrně známý pohled “vůbec nechápu, co po mně chcete”. Vysvětlil jsem jí celou situaci a ona mi sdělila, že oceňování aut nedělají a že pro určení hodnoty auta pro veškeré vyměřování poplatků ve státní správě slouží jednotné tabulky, které musí mít k dispozici i pán na úřadě č. 1, a že nechápe, proč si hodnotu vozu nedokáže určit sám. Nakonec mi řekla, že jediné, co pro mě může udělat, je vyplnit onen formulář na poplatek, který ale nemám platit, jehož součástí je i ocenění vozu. Že mi ho vytiskne před finalizací a ať to zkusím předložit onomu pánovi. Už jsem se ale viděl, jak zas ten neruda kroutí nesouhlasně hlavou, tak jsem paní úřednici požádal o telefon, aby jí případně pán z úřadu č. 1 mohl zavolat. Ptala se mě, na které pobočce jsem byl, že jí ten pán připadá značně nekompetentní. Doporučila mi obrátit se na ústředí tohoto úřadu, že tam můj požadavek určitě bez problémů vyřídí.

Váhal jsem, protože už bylo 13 hodin a cesta na úřad č. 1 by mi zaručila, že ještě přijdu na řadu. Nechtěl jsem tento den zakončit absolutním neúspěchem. Centrální úřad byl komplikovaněji dostupný, ale nakonec jsem se rozhodl dát na radu oné dámy a zkusit štěstí tam. Hala úřadu podobná hlavnímu nádraží mě zpočátku vystrašila, ale nakonec jsem našel příslušné přepážky a propracoval se k takové nenápadné, na první pohled trochu podivínské úřednici, která se na mě zpoza neuvěřitelně silných brýlí mile usmála a sdělila mi, že celý tento proces modelu 576 nelze vyřídit osobně na jejich úřadě, ale výhradně elektronicky s pomocí nějakého speciálního certifikátu. Asi postřehla, jak na mě jdou mdloby a propadám totálnímu zoufalství, vzala si mé papíry a začala se mě vyptávat na podrobnosti, až jí nakonec zazářila očka a řekla mi, že to vypadá, že bych si mohl zažádat o výjimku a získat osvobození od tohoto poplatku. Poslala mě ještě v rámci budovy na 2 další přepážky a když jsem se s plnýma rukama formulářů vrátil k jejímu stolu, začala bušit do počítače a za pár minut mi vydala potvrzení pro dopravní inspektorát, které nahrazuje modelo 576, aniž bych platil jediný cent. Řekl jsem jí, že je anděl, kterého mi seslalo nebe, poděkoval a práznými chodbami úřadu jsem utíkal domů. Bylo totiž už půl třetí a všichni úředníci byli dávno pryč. Kromě mé paní úřednice, která kvůli mně zůstala déle. Opět jsem na vlastní kůži zjistil, že platí ono odvěké “vše závisí na lidech”. Kdoví, zda bych ten den celou věc dořešil s pánem z úřadu č. 1. A pokud ano, zcela jistě by nás to stálo onen poplatek za přihlášení auta ve Španělsku, protože pochybuji, že by se namáhal přemýšlet, jestli máme nárok na nějaké osvobození.

Tím ale celá akce přihlášení auta ve Španělsku nekončila. Pokračování najdete v příštím článku.

Také si můžete poslechnout náš podcast na toto téma.

Hodnocení článku:

[Celkem hlasů: 0 Průměr: 0]

Pošli to přátelům…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *