u zubaře ve Španělsku
O životě

Poprvé u zubaře ve Španělsku!

Hned na úvod chci říct, že se zubařů nebojím. Všechny ty vrtačky, rýpadla a ostatní “hračky” mě nijak neděsí. A vlastně jsem nikdy nerozuměl tomu, proč někdo řekne, že má jít k zubaři a velmi se toho obává. Přesto jsem svoji první návštěvu u zubaře ve Španělsku oddaloval, co nejdéle to šlo. Asi už tušíte, že pravým důvodem byla jazyková bariéra.

Pomalu se blížil den D, pilně jsem se naučil základní slovíčka týkající se stomatologie a uklidňoval jsem se představou, že většinu času budu stejně sedět na zubařském křesle s pusou otevřenou dokořán a očima zabodnutýma do stropu. Maximálně při tom vydám sem tam nějaký ten záhadný zvuk “ehaaaa” anebo “mm-mm”, protože co jiného z vás může vylézt, když má zubař obě ruce ve vaší puse a pokládá vám otázky.

Po příchodu na kliniku jsem slečně na recepci stručně oznámil, proč jsem přišel. Nic moc po mě naštěstí něchtěla. Musel jsem vyplnit nějaký formulář (samozřejmě za pomoci slovníku v telefonu) a pak jen chvilku počkat, než mě zavolají. Když se otevřely dveře ordinace a doktorka se podezřele dlouze dívala do svých papírů, tušil jsem, že už asi budu na řadě. A taky že jo. Pak následovaly roztomilé pokusy vyslovit moje jméno: “Mi…Mi-čal?” Po vstupu do ordinace měla doktorka největší starost vypátrat odkud že to jsem. Až potom přistoupila k nudnému zjišťování, proč jsem přišel. Mojí naučenou větičku pochopila bez problémů, ale když se mě zeptala, jak si čistím zuby, na to už moje španělština nestačila a musel jsem začít hodně improvizovat.

Při mé první návštěvě zubaře ve Španělsku jsem ještě neměl práci, a proto mě nepřekvapilo, že jsem musel kompletní zákrok zaplatit. Později – už coby zaměstnanec – jsem ale zjistil, že celá soustava zubařů ve Španělsku je v podstatě privátní sférou a i tu nejobyčejnější zubní plombu je potřeba uhradit na místě.

Dnes už mám za sebou několik návštěv různých zubních klinik a dodnes mě udivuje, že španělští zubaři posoudí stav chrupu při preventivní prohlídce pouze pohledem! Vzpomínám si, že zubaři v Čechách používali různá rýpadla, aby prověřili stav plomb i skloviny. Není proto divu, že za sebe říkám zlatí čeští zubaři!

Hodnocení článku:

[Celkem hlasů: 2 Průměr: 5]

Pošli to přátelům…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *