Pořad Bedekr o Valencii začíná pozdravem “buenos días” a “hola”. Martin Písařík se se svou kolegyní Ivanou Jirešovou vypravil do Valencie a provedou vás po nejlepších místech této španělské metropole.
Říkají, že Valencie má jak historickou, tak ultra moderní tvář. Město, které je kolébkou paelly (oni to v úvodu roztomile vyslovují česky), se pyšní krásnými plážemi a díky všudypřítomným pomerančům se mu říká město citrusů.
Hned na úvod pořadu Bedekr o Valencii zdůrazňují, že je Valencie 3. největším městem Španělska po Madridu a Barceloně. Rozkládá se na pobřeží Costa del Azahar, což se dá přeložit jako pobřeží pomerančového květu.
Podíváme se s nimi na Torres de Serranos, což je jedna z 12 bran původního opevnění města ze 14. století. Opevnění bylo zbořeno v roce 1865, ale velké věže se zachovaly, protože tenkrát sloužily jako vězení a později během občanské války ukrývaly důležitá umělecká díla.
Historie Valencie podle dokumentu spadá do roku 138 před naším letopočtem, kdy byla založena během římské kolonizace. V roce 711 ji zhruba na 500 let obsadili arabové. A pak přišlo valencijské království v čele s aragonskými králi.
Staré město je útulným labyrintem uliček a zákoutí s kavárnami. Nechybí kostely, historické pamětihodnosti a muzea.
Zavedou nás na naši oblíbenou Plaza de la Virgen, jejíž dominantami jsou Basilica de la Virgen, nádherná kašna a zadní část valencijské katedrály. Kašna je věnována řece Turii, uprostřed se sochou Neptuna obklopeného osmi nahými dívkami, které symbolizují závlahové říční kanály.
Ve Valencii byl založen už za arabské nadvlády jeden z nejstarších soudních dvorů v Evropě, a to vodní tribunál. Soud, který už víc než 1000 let řeší spory místních farmářů ohledně vody. Týká se to hlavně znečišťování kanálů nebo plýtvání vodou.
U valencijské katedrály Panny Marie zmiňují její zadní vchod, portál apoštolů. Hlavní vchod je pak na Plaza de la Reina. Katedrála je z 13. století a stojí na místě maurské mešity. Uvnitř je řada obrazů včetně dvou od Francisca de Goya. A právě v ní se nachází nejhledanější poklad světa, zlatý grál. Zlatý kalich, ze kterého měl pít Kristus během poslední večeře a do kterého se pak zachytila jeho krev.
Martin s Ivanou pak vystoupali na věž Miguelete, gotickou zvonici katedrály s krásným výhledem na město. Své jméno má zvonice podle největšího z 12 zvonů, který váží téměř 11 tun.
Také nás zavedli do kostela svatého Mikuláše z Bari (Iglesia de San Nicolás de Bari y San Pedro Mártir), který je považován za nejkrásnější baziliku ve Valencii. Říká se jí totiž valencijská Sixtinská kaple díky nádherným stropním biblickým freskám.
Také s nimi navštívíte obchod s vějíři a dílnu, kde se vyrábí hedvábné ručně malované valencijské vějíře.
Neminou ani centrální tržnici Mercado central, jedno z nejstarších fungujících evropských tržišť a jedno z největších svého druhu v Evropě. Nádherná secesní budova pochází z počátku 20. století.
A ochutnali typickou horchatu (více o ní v tomto článku) v Horchatería Daniel s tradicí od roku 1949, kam na typický valencijský nápoj chodíval i Salvador Dalí. A samozřejmě nechyběly fartóny, jako typická valencijská snídaňová kombinace.
Pořad Bedekr o Valencii navštívil také hedvábnou burzu (Lonja de la Seda) z 15. století, z doby, kdy Valencie patřila k hlavním evropským centrům obchodu a kultury. Jde o mistrovské dílo valencijské gotiky a je jedinou budovou ve Valencii, která patří na seznam světového dědictví UNESCO.
Bloumání po Valencii je také zavedlo do staré čtvrti El Carmen, do kavárny Café de las Horas, kde ochutnali typický valencijský drink Aqua de Valencia neboli valencijská voda. S vodou to má ale pramálo společného. Jde o koktejl z čerstvé pomerančové šťávy, sektu, vodky a ginu.
Na kolech si také projeli park Turia a moderní část města. Park Turia má 9 kilometrů a v bývalém korytu řeky Turia se táhne napříč městem. Řeka byla po ničivých záplavách v 50. letech minulého století odkloněna mimo město a v jejím korytu vznikl tento krásný park plný zahrad, hřišť, cyklostezek a běžeckých tras s původními mosty klenoucími se nad ním.
Byli i v muzeu Fallas. O tomto svátku si přečtete více tady.
Město umění a věd je futuristickým výletem do sci-fi světa slavného architekta Santiaga Calatravy. Přičemž jednotlivé stavby jsou hlavně inspirované přírodou. Vše bylo vybudováno v letech 1991-2005. Opera vypadá jako obří oko, 3D kino zase jako trilobit, vědecké muzeum připomíná kostru velryby.
Nechybí ani návštěva Oceánografic, největšího veřejného akvária v Evropě. Žije tam více než 45.000 živočichů z 500 živočišných druhů. Nenajdete tam jen ryby, ale také i savce, plazy a ptáky. Delfinárium nabízí pravidelná představení.
U valencijského přístavu, který je 5. nejvytíženějším v Evropě, začínají městské pláže s krásnou promenádou.
Nezapomněli ani ochutnat paellu. Více se o ní dozvíte tady.
Na pořad Bedekr o Valencii se můžete podívat tady na iVysílání.
Více o Valencii se můžete dozvědět v našem průvodci.
