Panquemao (nebo také “panquemado”) je oblíbenou velikonoční sladkostí ve valencijské oblasti. Valencijským ale tak chutná, že si ho rádi dopřávají kdykoliv během roku, takže nechybí v žádné pekárně.
Překlad názvu “panquemado” je doslova “spálený chléb”. Tento místní bochánek si ho vysloužil díky tomu, že je zvykem péct ho hodně, až má tmavou kůrku. O tom, že má panquemao velkou tradici, svědčí už i to, že ho najdeme už ve slovnících z roku 1764.
Legenda ale praví, že se panquemao objevil už v epoše, kdy byl valencijský region okupovaný muslimy. V té době dcera vládce trpěla nechutenstvím a chřadla, ten ji tedy poslal na statek, kde žila velmi stará kořenářka jménem “Mona”. Ta princezně upekla zvláštní bochánek, kterému princezna nedokázala odolat, celý ho spořádala, získala tak potřebnou energii a uzdravila se.
Podle regionu může mít panquemao i jiné názvy jako třeba toña, mona, pingado, fogaseta nebo fogaza.
Tvarem připomíná náš mazanec, ale máslo mezi jeho ingrediencemi nenajdete. Nadýchaný ale je a při jeho přípravě nechybí citronová kůra, vejce a anýzový likér.
V poslední době přišly do módy nové tvary panquemao, takže ho můžete na pultech pekáren najít ve tvaru krokodýla nebo hada s tím, že v tlamě mají velikonoční vejce.
Všeobecně známější je klasická “mona de pascua”, která je ale ze stejného těsta, jen má uprostřed důlek či otvor a v něm velikonoční vejce.
A jaký nápoj myslíte, že si místní k tomuto moučníku dají? Samozřejmě horchatu (více si můžete přečíst tady).
A pokud si chcete tuto velikonoční pochoutku připravit doma, zkušený pekař vám ukáže, jak na to.
