Španělsko je silně katolickou zemí, nikoho tedy asi nepřekvapí, že zrovna Velikonoce ve Španělsku budou patřit mezi stěžejní události roku. Jsou to svátky, kdy se setkává široké příbuzenstvo, všichni Španělé se vydávají na cesty a vrací se do míst, odkud pocházejí.
Velikonoce ve Španělsku se nazývají “Semana Santa”, tedy svatý týden, který začíná Květnou nedělí (Domingo de Ramos) a končí velikonoční nedělí (Domingo de Pascua). Oproti Česku je ve Španělsku volno vždy ve čtvrtek a v pátek, Velikonoční pondělí je běžný pracovní den (s výjimkou některých autonomních oblastí).
Asi největší atrakcí španělských Velikonoc jsou slavná procesí (“procesiones”). Každé farní bratrství (tzv. “cofradías”) má své vlastní procesí.
Asi nejslavnějším místem je na Velikonoce Sevilla, ve které funguje 60 bratrstev a plán procesí je poměrně komplikovaná záležitost, která paralyzuje celé město od Květné neděle až do velikonoční neděle. Pokud do Sevilly v době Velikonoc pojedete, opatřete si trasy a časové harmonogramy pochodů, protože může být dost komplikované se městem pohybovat. Nejfrekventovanějším místem bude zaručeně plaza de la Virgen de los Reyes, kde se nachází hlavní sevillská katedrála.
Středobodem každého průvodu je oltář s Ježíšem Kristem, Pannou Marií a nějakým biblickým výjevem. Oltáře jsou vždy slavnostně vyzdobené a velmi honosné. A protože jsou objemné a těžké (ty největší váží až 5 tun), nesou je řady nosičů (tzv. “costaleros”), kteří kolikrát dlouhé měsíce trénují a utužují svou fyzickou zdatnost např. nošením betonových kvádrů na velké vzdálenosti. Živá hudba dechových nástrojů a bubnů všemu dodává patřičnou atmosféru a zároveň nosičům udává rytmus.
Hlavními členy procesí jsou ale tzv. nazaretští (“nazarenos”) oblečení do mnišských sutan (tzv. “tunica”), přes ramena mají přehozený pláštík (tzv. “capa”) a na hlavách mají nepřehlédnutelné kuželovité kápě (tzv. “capirote”) s otvory pouze na oči, takže jim není vidět do tváře. V rukou nesou velké svíce. Někteří jdou bosí. Být v procesí je velkou ctí, někteří členové bratrstva čekají i 15 let, aby mohli jít v čele průvodu.
Místní ženy se oblékají do tradičních černých šatů a vlasy si zdobí typickou pokrývkou. Je poměrně běžné, že dávají průchod svým emocím a vypadají spíš jako průvod profesionálních plaček.
Typickou španělskou velikonoční sladkostí je “la mona de Pascua”. Jméno pochází z arabského “munna” nebo “mouna”, což znamená přibližně “něco dobrého do úst” a její historické kořeny spadají do oblasti Murcie. Je symbolem konce půstu (“cuaresma”). Může mít různé podoby, často jsou do ní zakomponována vajíčka, někdy má podobu vánočního “roscón de reyes”, kdy je kruhová a uprostřed má otvor na umístění velikonočního vajíčka, které může být barvené stejně, jako jsme zvyklí z Česka.
Vzhledem k tomu, že jsou Velikonoce ve Španělsku také vítáním jara a oslavou konce zimy, Španělé symbolicky pohřbívají sardinku, tedy její atrapu v nadživotní velikosti. Tato tradice (tzv. “entierro de la sardina”) vznikla v 19. století v Murcii (přečíst si o ní můžete tady).
O ostatních španělských tradicích se můžete dočíst v této rubrice.
A pokud chcete malou ukázku toho, jak vypadají španělská velikonoční procesí, podívejte se na toto video.
