Možná jste nevěděli, že největší evropské naleziště zlata se nachází ve Španělsku (pokud se nepočítá Rusko). Konkrétně v oblasti Asturias jedno španělské městečko sedí na 30 tunách zlata. Jen pro představu jde o zhruba 1 milión uncí a toto množství představuje 10 % zlatých rezerv Španělské centrální banky.
Už staří Římané před 2.000 lety toto ložisko zlata objevili a část vzácného kovu vytěžili. Od té doby zůstal zlatý poklad nedotčený. A které španělské městečko sedí na 30 tunách zlata? Jde o Tapia de Casariego s necelými 4.000 obyvateli.
Na zlatý poklad se od dob Římanů nezapomnělo. V posledních několika dekádách se řada těžebních společností pokusila přijít s projekty, jak zlato v oblasti nazývané “yacimiento de Salave” vytěžit, ale vždy narazily na nekonečné množství administrativních překážek a hlavně na problém potenciálních dopadů na životní prostředí.
Protože jde ale o zlato v hodnotě zhruba 1.7 miliardy EUR, stále se objevují nové projekty, jak vzácný kov vytěžit nějakou ekologicky přívětivou formou.
Přesto jsou stále největším ekologickým problémem těžké kovy, které se při těžbě zlata dostávají do vody. Jde především o kadmium, rtuť, arzén nebo sulfid. Vytváří se tak ekologická zátěž pro budoucí generace a negativně to ovlivňuje rybolov i turistický ruch v oblasti. Ohrožené jsou místní řeky i moře. Navíc efektivita těžby zlata je poměrně problematická. Ekologové tvrdí, že k vytěžení oněch 30 tun zlata bude potřeba během 13 let každý rok vytěžit 740.000 tun zemského povrchu.
Ačkoliv se 30 tun zlata zdá hodně, ekologové tvrdí, že jedna belgická firma zabývající se recyklací starých elektronických zařízení (hlavně mobilních telefonů) za jeden rok získá víc zlata, než by se vytěžilo z celého španělského ložiska. Největší zásobou zlata na světě jsou prý naše šuplíky se starými mobily. Podle studie OSN se recyklací 41 starých mobilů získá 1 gram zlata.
Část obyvatel městečka Tapia de Casariego je ale nakloněná těžbě a vyzdvihuje především pozitivní vliv na tvorbu nových pracovních míst v oblasti, která dlouhodobě trpí extrémním odlivem především mladých lidí a stává se z ní opuštěné místo.
Asturias skrývá celkem 480 ložisek zlata, ve velké části z nich těžili vzácný kov už zmiňovaní Římané před 2.000 lety. Odborná veřejnost se k těžbě spíše přiklání s odkazem na to, že dnešní technologie už jsou přívětivější k životnímu prostředí a přísnější normy zaručí kontrolu těžařských společností.
Zatím tedy španělské městečko sedí na 30 tunách zlata a je klidně možné, že tento poklad zůstane uschovaný pro budoucí generace, které možná přijdou s novými technologiemi těžby. Do té doby to spíš vypadá na vítězství ekologů.
Jiná vesnice ve Španělsku byla nedávno na prodej, více tady.
