jít do ciziny
O životě

Když se rozhodnete jít do ciziny a nevíte kam

Když už se jednou rozhodnete jít do ciziny, což je samo o sobě hodně těžké rozhodnutí, zvlášť pokud vám už není dvacet, nastane otázka “kam”. V tento moment přišly na řadu naše analytické povahy. Analýza, syntéza, řešení. Když o tom teď s odstupem času přemýšlím, připadá mi to jednoduché jako facka. Ale nemyslete si, byl to komplikovaný, vysilující, měsíce trvající proces, zvažovali jsme mnoho alternativ, neustále vše probírali ze všech stran. Dokonce jsme podnikli i jednu cestu, jejímž cílem bylo učinit definitivní rozhodnutí (ale o ní v jiném článku). Přeci jen takový typ rozhodnutí děláte jednou za život. Vylučovací metodou se ale kruh pomalu zužoval, až jsme dospěli k naprosto jednoznačnému výsledku.

Na začátku byl před námi celý globus. Řekli jsme si, že si v podstatě můžeme vybrat jakékoliv místo na Zemi. A možná si tak splnit sny, třeba takové, jaké jsme si ani sami před sebou samými neuměli připustit. 

Pak ale přišel na řadu rozum a praktičnost. Představa života na pláži v Karibiku je krásná, ale bohatí rentiéři nejsme. Musí to být místo, kde si budeme schopni najít práci. Zároveň jsme nechtěli jít příliš daleko od rodiny a přátel. Tím padly destinace jako například Austrálie či Asie (navíc na Asii nás nelákalo nijak zvlášť jídlo ani prostředí). Vzhledem k našim jazykovým znalostem angličtiny jsme si mohli pohrávat s myšlenkou anglicky mluvících zemí, ale po cestách po USA jsme věděli, že to nebude naše země zaslíbená. A  Anglie? Kdo by chtěl dobrovolně do takového podnebí. Tak se mezi naše důležité parametry “kam jít do ciziny” zařadilo klima.

Rozmazané obrysy se začínaly pomalu rýsovat. Řekli jsme si, že z praktických důvodů by bylo lepší zůstat v Evropské unii a když už za lepším počasím, tak na jih. Řecko působí sympaticky, krásná země, skvělé jídlo, příjemní lidé, ale představa, že se budeme učit řecky nás příliš nenadchla, nehledě na tehdejší kritickou hospodářskou situaci. Italština by už byla lepší, země pizzy a těstovin se nám vždy líbila, ale italská mentalita už tolik ne. 

Tak jsme si globus přetočili na Španělsko. A najednou do sebe všechno zapadlo. Bezvadné klima, gurmánský ráj, milí lidé, přijatelná mentalita a jazyk, který je po čínštině druhým nejrozšířenějším na světě (angličtina se překvapivě nachází až na třetím místě). Naučit se španělsky tedy byla lákavá výzva. A že padla volba na Madrid? To bylo na všem to nejosudovější. Asi by každého napadlo, že v hlavním městě bude logicky nejvíc příležitostí najít si práci a v dané zemi se uchytit. Ale za nás zároveň promluvil osud. Když jsme kdysi byli v Madridu na prodloužený víkend, úplně jsme se do něj zamilovali. A bylo to jedinkrát, kdy jsme si oba nezávisle na sobě řekli, že je to místo, kde bychom si uměli představit jednou žít. Před řadou let vyslovené a téměř zapomenuté přání se začalo pomalu naplňovat. A o tom “jak” zase příště.

Pokud si chcete poslechnout podcast na toto téma, klikněte zde.

Hodnocení článku:

[Celkem hlasů: 2 Průměr: 5]

Pošli to přátelům…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *