O životě

3 měsíce v Brazílii – díl 12.

Vzal jsem si v práci 1 den dovolené, abych si mohl prodloužit víkend a taky trochu poznat a procestovat Brazílii. Jeden z cílů mých cest bylo Rio de Janeiro. Všichni mi říkali, že by to byl hřích nenavšívit Rio, když už jsem byl v Brazíli a zrovna v sezóně karnevalu. Na Rio de Janeiro zaručeně nezapomenu! Murphyho zákony bohužel zafungovaly a těsně před cestou jsem nebyl tak úplně ve formě. Myslel jsem si, že mi jenom něco takzvaně “nesedlo” a že se z toho nějak dostanu. Podvědomě jsem si ani nepřipouštěl jinou variantu, když už bylo všechno zajištěné a zaplacené včetně poměrně drahého lístku na karneval. Rozhodně mě nenapadlo, že místo obdivování výhledu z Cukrové hory nebo popíjení caipirinhy na Copacabaně či Ipanemě skončím první den v Riu na pohotovosti na kapačkách s diagnózou invazivního průjmu bakteriálního původu.

Po zdlouhavém hovoru s pojišťovnou mi konečně sdělili adresu kliniky, kde by mě prohlídli. Doktorka byla strašně milá a mluvila dokonalou angličtinou. Řekla mi, že jsem byl dehydrovaný a že mi rovnou do infuze dala i antibiotika. Po infuzi se mi výrazně ulevilo a doktorka mi vysvětlila, jaké léky mi předepsala a jak je užívat. Pak najednou zvážněla a řekla mi, že má špatnou zprávu. Dost jsem se vyděsil, ale jen mě prý chtěla varovat, že i když je ten karneval, tak nesmím pít alkohol, protože léky, co mi dala, mají silně negativní účinky v kombinaci s alkoholem. Oddechnul jsem si a ujistil ji, že o to se vůbec nemusí bát, že alkohol a divoká párty v Riu bylo to poslední, na co bych pomyslel. A jaký byl karneval v Riu? O tom zas příště.

Hodnocení článku:

[Celkem hlasů: 0 Průměr: 0]

Pošli to přátelům…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.