Příjezd do Madridu byl krušný. Bylo léto 2012 a já po 24 hodinách v autě dorazil do cizího města plný obav i očekávání. Navigace mě vyhodila na konci Avenidy Abrantes a tvářila se, že lokalizovala i můj dům. Vylezl jsem tedy z auta a šel se porozhlédnout. Připadal jsem si jak na nějaké přistěhovalecké periferii. Špinavé domy, flákající se teenageři, staré báby na plastových sedačkách přímo na ulici. Upřímně, necítil jsem se bezpečně a říkal jsem si, že jestli tady máme první 2.5 měsíce bydlet, tak noční můra začíná. Nakonec jsem ale zjistil, ze čísla popisná jsou tam řádově o stovky vyšší, sedl jsem do auta a uháněl směrem k…
-
-
HURÁ! Máme SIMky!
V květnu 2012 jsme se vydali na tzv. testovací prodloužený víkend do Valencie. Cílem bylo definitivní rozhodnutí, že do toho bláznivého projektu “stěhujeme se do Španělska” půjdeme a za druhé poznání Valencie, coby možného kandidáta. Madrid a Barcelonu už jsme znali z dřívějších dovolených nebo prodloužených víkendů, ale Valencie byla zatím neprozkoumaná. Nutno říct, že dojem udělala výborný! Koho by neokouzlilo příjemné květnové počasí, vůně pomerančovníků a mořské soli v kombinaci s výborným jídlem? Při jedné z procházek po starém městě jsme narazili na prodejnu Vodafone. Původní dohoda byla jasná a zněla následovně: pokud z pobytu ve Valencii budeme mít oba dobrý dojem, tak do toho půjdeme a uděláme první…
