Každý rok v červenci přiláká španělská Pamplona (hlavní město oblasti Navarra) statisíce návštěvníků oblečených od hlavy až k patě v bílém s červeným šátkem kolem krku (v roce 2018 jich bylo dokonce milion a půl). A proč? No přece aby oslavili svátek svatého Fermína (španělská fiesta de San Fermín).
Historický původ svátku svatého Fermína známějšího jako “Sanfermines” spadá do 12. století, kdy začaly náboženské oslavy tohoto patrona Navarry. Na ty se následně ve 14. století nabalily obchodnické jarmarky a býčí zápasy.
Současné moderní oslavy začínají vždy 6. července v pravé poledne slavným vystřelením světlice na radničním náměstí přímo z balkonu radnice (“el chupinazo”). Jedná se o čestnou funkci a ujímá se jí vždy nějaká osoba z veřejného života. Vše přenáší televize v přímém přenosu a díky tomu se prý jedná o nejproslulejší vystřelení světlice na světě. Nesmí chybět tradiční pokřik:
“Pamploneses, Pamplonesas,
¡Viva san Fermín! Gora san Fermin!”
(“Pamploňané, Pamploňanky, ať žije svatý Fermín!”)
Vše končí na stejném místě 14. července o půlnoci rozlučkovým popěvkem:
“¡Pobre de mí, pobre de mí,
que se han acabado las fiestas de San Fermín!”
(“Já nešťastník, já nešťastník, oslavy svatého Fermína jsou fuč.”)
V těchto dnech probíhají hlavními ulicemi Pamplony býci i davy lidí směrem k býčí aréně. Jedná se o slavné běhy s býky ulicemi města (koridy), kterým se ve španělštině říká “encierros”.
Každá korida měří 849 metrů, začíná každý den v 8 hodin ráno a trvá 2 až 4 minuty, pokud nedojde k něčemu neočekávanému. V průměru se jí účastní vždy kolem 2.000 osob, což znamená, že je prakticky nemožné uběhnout ji celou. Její součástí je vypuštění 6 býků, kteří budou následně to samé odpoledne zápasit s toreadory v býčí aréně. Původně se po celém Španělsku jednalo o běžný způsob, jak přesunout býky ze stájí do arény. Už ve středověku navarští pastevci hnali býky určené k býčím zápasům z pastvin na hlavní náměstí vždy v předvečer koridy a obyvatelé města se k nim v ulicích přidávali a pomáhali jim (často na koních s pomocí holí a výkřiků) býky usměrňovat. Na konci 19. století se stalo populárním zvykem před býky běhat, aby se nasměrovali do připravené arény. Postupně ale s rozvojem moderních způsobů přepravy zvířat tato praxe zanikla a jen v Pamploně se vyvinula v lidovou tradici a zachovala se dodnes. V současnosti se běhu s býky účastní také pomocný personál (aby se odlišil od návštěvníků, je oblečen v zelené) a profesionální toreadoři s typickými plášti, aby v případě problémů býky správně usměrnili.
Samozřejmě jde o poměrně nebezpečnou zábavu a každý rok dojde navzdory řadě bezpečnostních opatření k řadě zranění, často těžkých. Obětí na životech je zatím 15 (oficiální statistiky se vedou od roku 1924).
Oslavy “Sanfermines” se proslavily poté, co se staly dějištěm románu Ernesta Hemingwaye “I slunce vychází” (The sun also rises / Fiesta). V průběhu let se tak lokální oslava s náboženským kontextem proměnila v multikulturní událost světového formátu. Nápor turistů pohostinné město zvládá dobře, dokonce pod mottem, že se zde každý bude po dobu svatého Fermína cítit jako doma. Ale ubytování si raději zajistěte s mnohaměsíčním předstihem.
Sanfermines ale nejsou jen o býčích koridách v ulicích Pamplony. Celé město žije dnem i nocí řadou doprovodných akcí, ať už jde o náboženská procesí, hudební vystoupení nebo o gurmánské orgie v místních restauracích. Noční nebe pak každý večer ozáří četné ohňostroje a klasické španělské fiesty končí nad ránem. To aby zas mohl dav vyběhnout s býky do ulic. Taková je španělská fiesta de San Fermín.
Zajímají vás tradice ve Španělsku? Mrkněte třeba na článek o španělské tomatině.
