Stěhování do Valencie se v mém případě stalo totálním restartem, protože šlo o absolutně nový začátek ve Španělsku.
Dobré bylo, že jsme měli zázemí, které bylo už jen potřeba dobudovat. Zároveň jsme Valencii z našich předchozích návštěv už poměrně dobře znali a nebyla pro nás úplně cizím městem. V Madridu jsme ale za sebou nechali naše přátele, 8 let života a pro mě to znamenalo i konec v práci. Je fakt, že i když jsem nějak podvědomě tušil, že Madrid je jen zastávka na té naší cestě životem, stihl mi hodně přirůst k srdci a nebylo to lehké loučení.
První týdny ve Valencii byly takové zvláštní. Žili jsme uprostřed staveniště, neustále se nám doma motali nějací dělníci, vše šlo pomaleji, než jsme doufali, a o zabydlování v novém nemohla být řeč.
Mne do toho zrovna v té době na dálku vyhazovali z práce, takže jsem byl v nejistotě, jak to celé dopadne. Nakonec se tedy můj zaměstnavatel rozhodl, že mi dá milostivě výpověď, a já mohl tuhle další kapitolu svého pracovního života uzavřít.
Měl jsem čistý stůl (po kolikáté už?) a nový začátek ve Španělsku mohl přijít.
