Svatojánský chléb
O životě

Svatojánský chléb – černé zlato z Valencie

Svatojánský chléb (jinak také karob, španělsky “algarroba”) je plodem rohovníku obecného a pro jeho vlastnosti a především cenu se mu také říká černé zlato z Valencie, kde se nachází největší pěstitelská oblast svatojánského chleba ve Španělsku.

Název stromu pochází z perštiny a právě z oblasti jihozápadní Asie se rozšířil nejdříve do východního Středomoří (Sýrie a Turecko) a následně díky Arabům přes území severní Afriky i do Španělska a prostřednictvím starých Řeků do Řecka a Itálie.

Název plodu vzešel z některých biblických překladů, podle kterých se jím živil Jan Křtitel během svého pobytu v Judské poušti.

Svatojánský chléb má tvar lusku, je tmavě hnědý a měří kolem 5 až 8 centimetrů. Obsahuje semena, která připomínají velkou čočku.

Svatojánský chléb 2

Středomořská odrůda rohovníku (ceratonia siliqua) plodí lusky o velikosti 10 až 15 centimetrů. Zralé lusky mají velmi příjemnou sladkou chuť. Jejich mletím (bez semen) se získává mouka, která má řadu využití v potravinářství, ve výrobě krmiv nebo ve farmaceutickém průmyslu.

Semena svatojánského chleba si při správném skladování uchovávají svou schopnost vyklíčit až po 10 let a jejich zvláštní charakteristikou je, že neztratí své klíčivé vlastnosti ani při požáru. Zároveň jsou bohatá na klovatinu (určitá forma lepivé pryskyřice) a mají příznivé účinky proti zánětům sliznic, stejně tak proti zánětům dýchacích cest a trávicího traktu. Také působí proti průjmům. V neposlední řadě snižují bolesti pohmožděnin.

Jde o energetickou potravinu s vysokým obsahem přírodního cukru (50%) a proteinů (10%), dále je bohatý na minerály jako vápník, železo a fosfor.

Stále více se tak o svatojánském chlebu hovoří jako o superpotravině a jeho mletá podoba je používána místo čokolády nebo kakaa coby přísada v zákuscích a zmrzlinách. A protože neobsahuje lepek, používá se jako hypoalergenická náhrada mouky při bezlepkové dietě a v kojenecké výživě.

V Peru se ze svatojánského chleba vařením připravuje med, který je velmi oblíbený v cukrářské výrobě a při přípravě koktejlů.

V Argentině se zase používá k výrobě domácího piva a v Chorvatsku se z něj vyrábí pálenka.

Ze svatojánského chleba se také izoluje karobová guma, která je povoleným potravinovým aditivem (E410).

Zajímavostí je, že semena rohovníku se ve Středomoří historicky používala jako závaží díky tomu, že jejich velikost i váha byla vždy víceméně stejná a šlo o snadno dostupný předmět. Z váhy semen se tak odvodila jednotka hmotnosti, která se používala k udávání hmotnosti drahých kamenů. V arabštině se jim říkalo “kharrub”, v řečtině “kerátion”, z čehož vznikl český název “karát”. Následně byla tato váhová jednotka standardizována a 1 karát se stal ekvivalentem 0,2 gramu.

V dobách starého Říma vážila mince z ryzího zlata (tzv. “solidus”) 24 těchto semen (asi 4,5 gramu). Díky tomu se stal karát měřítkem ryzosti zlata, kdy 24 karátů znamená 100% ryzí zlato. Možná i proto se svatojánský chléb nazývá “černé zlato z Valencie”.

O jiné superpotravině “horchata” jsme psali tady.

Hodnocení článku:

[Celkem hlasů: 3 Průměr: 5]

Pošli to přátelům…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *