Moje mamka říká, že lepší je vyhořet, než se stěhovat. Paradoxně se nikdy v životě nestěhovala. Zato my už máme celou řádku stěhování za sebou, včetně několika cest autem na trase Praha-Madrid. Vždy jsme se stěhovali svépomocí, proto jsme si řekli, že na stěhování do Valencie už si objednáme stěhováky.
Stavební firma nám potvrdila, že v pátek 26. června 2020 by už mělo být možné se do valencijského bytu nastěhovat, i když bude zbývat řada dodělávek. Poslali jsme tedy našemu madridskému pronajímateli písemnou výpověď nájemní smlouvy a začali organizovat stěhováky.
Vše bylo nasměrované na ten pátek, ale nakonec nám stěhovací firma zavolala, že mají ještě jednoho zájemce o stěhování do Valencie na pondělí 22. června 2020 a kdybychom s ním sdíleli kamion, naše náklady by se snížily na polovinu. Tak jsme vyjednali se stavební firmou, že bychom do valencijského bytu naše věci přestěhovali už v pondělí, my bychom se do pátku ubytovali i s kočkama ve Valencii na hotelu a do bytu bychom se přesunuli v pátek. Připomínám, že kvůli nouzovému stavu a zákazu pohybu mezi autonomními oblastmi jsme měli jen jednu možnost na přesun.
Když stěhováci přijeli pro naše věci, byla sobota 8 hodin ráno. Asi byli poměrně hluční, protože se v našem bytě najenou zjevil soused v pyžamu a začal řvát, že je víkend a on má mít právo se po náročném týdnu vyspat. Než jsem se stačil vzpamatovat z toho výjevu, byl pryč. Ani jsem mu nestačil říct, jak my jsme se často nemohli vyspat, když v noci pouštěl hlasitě hudbu, nebo když jeho venezuelská přítelkyně celé noci chlastala a hlasitě brečela a sousedi volali policii, protože nevěděli, jestli tam nedochází k domácímu násilí.
Nakonec jsme museli naše stěhovací plány úplně změnit, protože v neděli 21. června 2020 španělská vláda vyhlásila, že o půlnoci ukončí nouzový stav a od pondělka tedy padlo omezení pohybu. Takže jsme zrušili akci s hotelem, v pondělí jsme dojeli na otočku do Valencie, abychom převzali od stěhováků našich 50 krabic, čímž úspěšně proběhla první fáze stěhování do Valencie.
Poprvé po skoro 4 měsících jsme na vlastní oči mohli vidět náš valencijský byt, který už mezitím v rekonstrukci značně pokročil, a ten samý den jsme se vrátili do Madridu, abychom připravili madridský byt na předání.
