Najít práci ve Španělsku při nezaměstnanosti 25% je tak trochu zázrak. Ve chvíli, kdy jsem nic nehledal, to přišlo. Zavolal mi jistý pán, že se k němu dostal můj životopis a že má jeden projekt, na který bych se mohl hodit. Říkal jsem si, že kvůli něčemu dočasnému nechci hodit za hlavu business správy bytů AirBnB, který jsem s velkým úsilím vybudoval, ale šel jsem si ho vyslechnout.
Z „jednoho projektu“ se vyklubala nabídka na pozici generálního ředitele společnosti, která se specializuje na daňové poradenství a účetnictví pro německé klienty. Přesně jedna z těch nabídek, které se neodmítají. Po 5 kolech pohovorů včetně tvrdé zkoušky z němčiny s rodilým mluvčím a po sezení s osobním koučem, který mě zanalyzoval tak, že jsem si připadal, jako kdybych prováděl absolutní emoční striptýz, jsme si plácli a 1. 1. 2014 jsem nastoupil.
A jak se k pánovi dostal můj životopis? Jeho klientem je společnost, kde jsem byl na pohovoru před tři čtvrtě rokem. Vzpomínáte na vyprávění o pohovoru do německé sítě fitness center? I když to tenkrát na danou pozici nevyšlo, prý jsem na ně udělal takový dojem, že mě doporučili dál.
V dané firmě jsem vydržel 6 a půl roku. V průběhu jsme se s nejvyšším šéfem dohodli na změně mého zaměření na užší oblast, která mě nejvíc bavila, a to business development a digitální marketing.
Pak ale přišel koronavirus a další okolnosti, které mě (nás) zavály jinam. Ale o tom až jindy, i když bych se moc rád podělil o novinky. Ale musíme respektovat retrospektivu tohoto vyprávění a nepřeskakovat v čase.
