Měl to být pohodový víkend. Takový ten relaxační na pláži, při kterém člověk s chutí přepne mozek do offline módu. Navíc kamarádce Hance vyšly narozeniny na sobotu, takže jsme se oba těšili, že to oslavíme u oceánu. Hotel booknutý, auto rezervované, všechno připravené… až na to, že počasí se rozhodlo proměnit nám relax v adrenalin! Jasně, předpověď počasí nevypadala ideálně, ale po zkušenosti s předpovědí počasí v Sao Paulu (z původně deštivého dne byl krásný slunečný den a naopak), jsme to nebrali tak vážně. Ale měli jsme!!! Cesta k oceánu ze Sao Paula trvala cca hodinu a půl. Vyrazili jsme za sucha, ale hodně tmavá obloha dávala jasně najevo, že se to změní. Déšť na sebe nenechal dlouho čekat, ale my jsme se tvrdohlavě rozhodli, že si to nenecháme zkazit a i tak se budeme kochat krajinou po cestě. Moc dlouho netrvalo a déšť zesílil natolik, že by se nám hodil další stupeň rychlosti stěračů (to už by se od nich asi kouřilo). Po cestě nás zastihla kolona na dálnici, protože díky vytrvalému dešti z předchozích dnů se uvolnil svah a jeden jízdní pruh byl uzavřený. Takže místo kochání krajinou jsme se mohli tak maximálně kochat kolonou aut. Když jsme konečně dorazili do městečka Guaruja – cíle naší cesty – na vjezdu nás uvítala další kolona. Rychle jsme pochopili, že kanalizace nestíhala pobrat nápor vody a na silnicích se tvořily obrovské kaluže. Moc se mi nechtělo půjčeným autem brodit hlubokými loužemi, a tak jsme hledali alternativní cesty, jak se dostat do hotelu. Byl to blázinec: auta v protisměru, zacpané hlavní tahy, mizerná viditelnost kvůli hustému dešti. Půjčený Renault se musel chtě/nechtě proměnit v obojživelníka (nebyla totiž jiná možnost než projíždět hlubokými a rozsáhlými loužemi) a my jsme konečně dorazili do hotelu. Co dělat na hotelu u pláže za hustého deště? Nezbývalo nám než přesunout se k baru a zahánět zklamání z počasí výbornou caipirinhou. Asi na 15 minut přestalo pršet, tak jsme rychle utíkali projít se aspoň na chvíli po pláži. Stejně tak rychle jsme utíkali zpátky do hotelu, když začalo zase pršet. Počasí se neměnilo, předpověď na další den vypadala beznadějně, a tak jsme se rozhodli zrušit jednu noc a vrátit se do Sao Paula o den dřív.
O několik dní později skončily moje 3 měsíce v Brazílii a já se vrátil do Madridu s velkým množstvím zážitků, jak těch hezkých tak i těch méně příjemných.
